Hry a hračky

HraÄek pro dÄ›ti jsou obrovské spousty a rodiÄe nevÄ›dí co dříve. Z výkladů na nás kÅ™iÄí vÅ¡elijaké barevné „nesmysly“, se kterými se může dítÄ› na dlouho zabavit. Jen je tÅ™eba se mu trefit do vkusu. I když u tÄ›ch menších je to asi jedno. HolÄiÄkám panenky, klukům autíÄka a je vystaráno.

HraÄky se pak malinko mÄ›ní se stoupajícím vÄ›kem. Už nestaÄí obyÄejné autíÄko, ale musí tÅ™eba houkat, mít otevírací dveÅ™e a pokud je na dálkové ovládání, je kluk Å¡tÄ›stím bez sebe. OstatnÄ›, pak už nebývá auto autem, ale tÅ™eba transformerem, nebo nÄ›Äím podobným. Páni kluci se pak navzájem chlubí, stejnÄ› jako holky, které se ovÅ¡em chlubí nÄ›Äím jiným. U nich vládnou panenky a tÅ™eba koÄárky pro nÄ›.

Oni si ovÅ¡em také dospÄ›lí hrají. A to rádi. Jen asi ne tak Äasto, ale věřte že se stejnou chutí. TÅ™eba když rodina se známými usedne ke kartám, kde hrají tak zvané „žolíky. Mnozí z nich ani netuší, že vlastnÄ› hrají prastarou hru správnÄ› zvanou vykládané rumy. To druhé slovo není alkohol, ale oznaÄení karetní hry. V hospodách se zase Äasto hrával mariáš a pokoutnÄ› pak také plátýnko. Též se mu říkalo gotes, nebo také boží požehnání. A například takový poker se hraje po celém svÄ›tÄ› a má tolik variant, že není možné je ani spoÄítat.

K takovým hrám jednou dospÄ›jí vÅ¡echny dÄ›ti. AutíÄka zůstanou jen na ozdobu, nÄ›kde v koÅ¡i, krabici Äi vitrínÄ›. NÄ›kdo je zahodí, jiný peÄlivÄ› schová zase pro své dÄ›ti a neuvÄ›domí si, že tou dobou už budou zcela jiné, samozÅ™ejmÄ› modernÄ›jší. Ale tak to chodí. SvÄ›t se mÄ›ní a s ním i způsob zábavy, aÅ¥ už té dÄ›tské nebo dospÄ›lé.

Staříci pak už jen sedí na zápraží, vlastnÄ› ne, pardon, to bylo kdysi, dnes již sedí nÄ›kde zcela jinde, a vzpomínají. Jejich dÄ›tská léta byly skuteÄnÄ› o hodnÄ› jiná, než jsou v souÄasnosti. Tomu se také říká pokrok, který spÄ›je kupÅ™edu mílovými kroky. NÄ›kdy to uteÄe hodnÄ› rychle. Ale vzpomínky zůstanou.