Zbourat starou chatu se může zdát snadné, ale…

Dědictví po rodičích či prarodičích je někdy spíše na obtiž, kupříkladu pokud zdědíte rekreační nemovitost, která se sice nachází na zajímavém místě, ale sama o sobě je v takovém stavu, že by měla být spíše stržena, než rekonstruována. Jsou to kupříkladu případy dřevěných chat na kamenné či betonové podezdívce, kde jsou základy ještě v pořádku, ale chatu nařídil statik zbourat.

Vyhledáte si pak cenu demolice chaty a začnete jednat. Někteří z vás se ovšem mohou domnívat, že by si poradili sami, a s ručním nářadím v kombinaci s řetězovou pilou se pustí do akce. Toto si ale důkladně rozmyslete, protože tu může nastat celá řada nepříjemností i nebezpečných situací.

Neočekávané chování obvodové konstrukce – dřevěné i částečně zděné chaty mohou mít po několika desítkách let užívání narušenou obvodovou konstrukci, a ta si s chatou pak pohraje tak, že se samovolně zřítí. Může to znamenat i vážný problém při její demolici, proto se na podobné objekty nasazuje těžká technika, nikoli chlapík s ručním kladivem a sbíječkou.

Vysoké chaty se špičatou střechou – jestliže se jedná o objekt s vysokou špičatou střechou, může vás nepříjemně překvapit tím, že se střecha zřítí na jakoukoli stranu, a vy nikdy nevíte přesně, kam. Vysoké úzké střechy jsou velice nestabilní, mají vysoko těžiště a stačí jen mírný poryv větru, a spadne to na vás. Hmotnost takové střechy však bývá velmi vysoká, až několik tun, takže pokud to někoho zavalí, může to mít tragické následky.

Kombinace stavebních materiálů – mnoho rekreačních chat stavěných ještě za socialismu se budovalo tak, že lidé to doslova „plácali“ z toho, co bylo po ruce, a na co si našetřili. Tehdy byl mnohdy problém vůbec sehnat – opatřit stavební materiál, a tak se tu můžete setkat s různými kombinacemi heraklitu, dřevotřísky, prken s falcem, cihel, tvárnic, betonu, škváry atp. To vše se může chovat při demolici velmi podivně a nelze předem predikovat dopad demoličních prací.